Dědečku, prosím Vás...

27. června 2008 v 12:43 | Barb |  Domeček
Chystala jsem si útok, dlouho a pořádně.

Jak položit jednotlivé argumenty jsem konzultovala se všemi členy rodiny. Členové rodiny neustávali dokolečka připomínat, že to chce jít na něj slušně, ve větším počtu, pomalu, s rozvahou, dát mu čas na rozmyšlenou, debatit s ním a hlavně slušně! V žádném případě údajně nesmělo padnout, že něco "chceme", nebo že to je hotová věc. Předpokládalo se, že bude dělat drahoty, naříkat a pokoušet se uchránit stromečky. A vůbec, že to nebude lehký.
Vyrazili jsme s Kubou do útoku ve čtvrtek navečer, sami dva. Děda i tak okamžitě zavětřil, že to bude něco velkýho. V druhém okamžiku mu padnul zrak na katalog s domečkama, co sem nesla s sebou jako podpůrný prostředek. Kuba zaimprovizoval, doslova bojkotoval veškerou mojí přípravu a vybafnul na dědu, že bychom potřebovali tu jeho zahrádku, protože tam chceme postavit domek.
Děda se tvářil, že špatně slyšel a já měla pocit, že sem přimrzla do křesla a nemůžu se pohnout. Děda si to nechal zopakovat a rozjel co se čekalo: že je to na domek malý (nechceme zámek), že je to to jediný co má (však to zůstane v rodině), že aspoň některý stromečky bychom mohli zachovat (tady přišel trochu drsnej argument - na co?!? dyť už v dnešní době ti s tim musí babička pomáhat!), a tak mu pomalu docházely slova a mně ho přišlo fakt docela líto. Vložila sem se do mlčení s připraveným katalogem a ukazovala mu obrázky tak dlouho, než zase začal chytat barvu. Nechali sme mu katalog, ať si prohlíží a dali mu prostor na přemýšlení.
V pondělí sme ho nechytli - zase byl roubovat :-) Ve středu sme ho chytli: "Tak co, dědo?"
"No to víte, že vám nebudu stát v cestě!"
Nikdo nečekal, že to pujde tak hladce. Hlavně babička a Kubova mamka byly překvapené. Kuba to shrnul chlapáckým "já sem hned věděl, že když na něj nepůjdu po babskym, dobře to dopadne!".
A tak Barunka s Kubíčkem k pozemku přišli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka* Jirka* | Web | 27. června 2008 v 16:13 | Reagovat

Hezky, blahopřeju! Důležitý krok (jak u vás, tak u něj) :)

Úplně jsem se do toho vžil, dokonce mi zvlhlo pravý oko, kdysi jsem zažil totiž něco podobnýho v jiné variantě a byl jsem rád, že ještě něco takového v "moderní uspěchané době" ještě funguje. Hned jsem si říkal, jaký by to asi bylo, kdybyste dědovi pořídili nějaký ovocný sad kousek vedle, ale to nejspíš není ideální řešení. Přeju vám, aby se děda nikdy necítil odstrčený, ale o to se už jistě rádi postaráte ;-)

2 Barb Barb | 30. června 2008 v 9:54 | Reagovat

Já bych dědovi ten sad nejradši zachovala, ale nejde to. Ne pokud chceme bydlet ve svém. A to strašně moc chceme!! A kousky vedle už jsou cizí a zastavěné. Sakra. Spoléhám na to, že se děda odstrčit nenechá. Naopak, namontuje se všude a do naší stavby o to víc, o co víc bude mít chuť na jabko a sklep bude práznej.. Tedy letos by ještě mohl bejt klid?!?

3 Jája Jája | E-mail | Web | 8. července 2008 v 12:31 | Reagovat

To je jako pohádka o kouzelným dědečkovi, dali jste mu za to alespoň tvarohovou buchtu? :)

4 Barb Barb | 13. července 2008 v 16:58 | Reagovat

Jájo, babička mu určitě neco upeče.. Vlastně to zpískala ona :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama